Airsoft

Airsoft je obecným označením kategorie realisticky vyhlížejících plynových zbraní  s menším výkonem určených ke střelbě plastových kuliček (BB6mm).

Stejným jménem je také často označována i hra uživatelů těchto zbraní simulující boj v jeho nejrůznějších podobách. Ke hraní airsoftu se hráči organizují do skupin, které společně hrají a následně se i společně účastní větších airsoftových akcí.

Historie airsoftu

Kolébkou airsoftu se stalo Japonsko druhé poloviny sedmdesátých a počátku osmdesátých let minulého století. Za vznikem airsoftových zbraní stály původně výrobci hraček a modelů, kteří vycítili poptávku od sběratelů, nadšenců do zbraní a modelářů v důsledku omezeného přístupu tamních občanů ke skutečným ostrým zbraní. S rozvojem střeleckých vlastností a zejména pak se zavedením výroby elektricky poháněných zbraní se rozšířilo i jejich užití ke hře

.

Z Japonska se obliba airsoftu šířila nejprve do dalších asijských zemí, zejména na Taiwan a do Hong Kongu. Do Evropy a USA přichází airsoft ve druhé polovině osmdesátých let. Za první evropskou baštu airsoftu je považována Itálie a v omezené míře také Velká Británie. Airsoft se však postupně rozšířil prakticky do všech států Evropy a dnes je velmi populární například v Německu, Francii, celé střední Evropě, a také severských a jižních evropských zemích.

Do České republiky se airsoft dostal v první polovině devadesátých let. K dovozcům tehdy patřila trojice firem MPM, Supra a Pospa. Žádná z těchto firem se však již airsoftu nevěnuje, či zcela zanikly a postupně je na trhu nahradila druhá a dnes již i třetí generace airsoftových firem. V současnosti nejstarší a největší nepřetržitě působící českou firmou v tomto oboru je společnost Jan Šulc – Bohemia Air Soft.

Výroba je stále koncentrovaná především do Asie. K tradičním airsoftovým mocnostem patřilo dříve Japonsko, ale význam tamních firem pomalu upadá. Po Japonsku se výroba rozšířila na Taiwan a do Hong Kongu. V posledních letech se silně rozšířila i v Číně.

Airsoft zbraně

Airsoftové zbraně jsou zjednodušeně řečeno méně výkonné plynové zbraně s obvyklou úsťovou energií střely okolo 1J. Pro svůj realistický vzhled imitující ostré zbraně jsou obvykle užívány hráči airsoftu k simulaci boje, nebo se stávají předmětem sběratelství. Ke střelbě z těchto zbraní se užívají plastové kuličky nejčastěji v ráži BB6mm.

Po konstrukční stránce obvykle dělíme airsoftové zbraně na takzvané manuály, elektriky a plynovky. První dvě kategorie náleží konstrukčně mezi vzduchovky (energii střele dává vzduch stlačovaný pístem ve válci v okamžiku výstřelu). Plynovky náleží mezi větrovky (energii střele dává expanze předem stlačeného plynu uvolňovaného ze zásobníku).

Manuály byly první a stále zůstávají celosvětově nevíce rozšířenou kategorií airsoftových zbraní. Tyto zbraně se před každým výstřelem musí ručně nabít. Kuličky jsou do zbraně automaticky podávány ze zásobníků. Mezi profesionálnějšími hráči airsoftu jsou z manuálů nejvíce rozšířené výkonné ostřelovací pušky a dlouhé i krátké manuály si rovněž často kupují i začínající hráči.

Elektrické airsoftové zbraně jsou obdobou manuálních zbraní, jen je není nutné před každou ránou samostatně natahovat. K napnutí pístu před výstřelem dojde pomocí elektromotorku a soustavy ozubených kol zabírajících s ozubeným hřebenem pístu. Dnes jsou nejčastějšími zbraněmi hráčů airsoftu. Dosahují obvykle energií nad 1J a umožňují i střelbu dávkou. Nejčastěji je tato konstrukce používána u replik skutečných samopalů a útočných pušek. V menší míře se používá i u pistolí. Některé z elektrických zbraní imitují při střelbě i pohyb závěru. Takovému systému se říká elektrický Blow Back.

Konstrukce plynových airsoftových zbraní je dnes nejvíce rozšířená mezi pistolemi. K pohonu plynových airsoftových zbraní se užívá stlačeného plynu. Dle konstrukce rozlišujeme plynové airsoft zbraně na klasické s pevným nepohyblivým závěrem a s BlowBack systémem. Plynové zbraně dle provedení umožňují v některých případech rovněž střelbu dávkou. Stlačeného plynu se rovněž používá v dlouhých zbraních a to nejčastěji v odstřelovacích puškách.

Často zmiňovaným speciálním konstrukčním blokem airsoft zbraní je takzvaný hop-up systém. Hop-up systém je mechanizmus vtlačování pružného výčnělku do horní části hlavně na jejím počátku bezprostředně za nábojovou komorou. Kulička se při výstřelu po zavadění o tento výčnělek roztočí podél vodorovné osy kolmé na osu hlavně takzvanou zpětnou rotací. Vlivem této rotace dochází při následném letu kuličky k nerovnoměrnému obtoku vzduchu a narovnání balistické křivky, čímž se prodlužuje dostřel.